1. |
Voda
01:54
|
|||
Na prázdný posteli
němý a veselý
holubi slyšeli
můj výkřik do tmy
a poslední mezery
poslední výstřely
se nestaly
zmizely do mlhy...
Jsem to jenom já
Ráno se červená
pot z čela stéká na
studený suchý rty
léto je horký
a vody co odtekly
a tváře co otekly
nic není navěky ztracený...
Jsem to jenom já
Mí noční motýli
se opíraj do víry
v člověka a jeho
neklidný snění
voda se pění
a stružky se mění
v potoky
řeky a jezera...
Jsem to jenom já (ztracená v hrázi)
Jsem to jenom já (dušená celá)
duše a těla
a všechno cos měla
studená/divoká cela
|
||||
2. |
Pod hrází
04:06
|
|||
3. |
Kde čas tak pomalu letí
03:05
|
|||
Mám tě rád
pojď si hrát
pojď mě svlíct
chci tě sníst
pojď se rvát
pojď se mnou řvát
pojď se splíst
ať nevíme kdo kam patří
Dej mi víc
nech si říct
pust mě víš
srdci blíž
nech mě být
jen s tebou být
s tebou spát
tak kde čas tak pomalu letí
|
||||
4. |
Už aby bylo jaro
04:40
|
|||
Kloaka na kloaku
a tak se rodí draci
ty žiješ v paneláku
a já se v tobě ztrácím
ta pavučina nad tvou postelí
mě v noci děsí
třeba se vrátím domů v neděli
až zajde měsíc
a nebude vidět nic
vůbec nic
a nebude vidět nic
nebude vidět nic
vdechni to do plic
bude hic
máš v sobě mnohem víc
Už aby bylo jaro
už aby bylo jaro
na konci duhy najdeš cvoka
co si hlídá starý okap
a kvetou zlatý deště
a kvetou zlatý deště
lezeš po čtyřech po asfaltu
polykáš maltu
a v parku na lavičce sedí
nově spjatý pár
hrajou smyčce
pálí město
sto let starý dub jim dává vlahý stín
a nemůžeš se nadechnout...
|
||||
5. |
Uhranutí
02:41
|
|||
Uhranula mě, nemůžu se hnout, jsem z toho celý hranatý
|
||||
6. |
Hledání
05:36
|
|||
Z blízka ti to sluší
ty psí uši a snídaně z jablek
dlouhý rána a divoký sny
tě pomalu mění
zkoušíš žít sám daleko od všeho
protože všeho je příliš a všichni moc mluví
tvoji kámoši chtějí jet s tebou
a ty nevíš jak jim říct
že právě před nima utíkáš
všichni moc mluví…
čas není
je jen teď
a právě teď jen tak postáváš
chtěl bys jít domů
jenže doma je jinde doma je jinak
doma je zpátky
a ty se nechceš vracet po stejný cestě
a nad tvojí hlavou hrajou sága a klára
a na ně dopadaj těžký kapky deště
a ty se procházíš po té skládce špatných básní
a pocitů které neumíš vyjádřit slovama
a stejně to všichni pořád zkouší
a stejně to všichni pořád dokola zkoušíme
všichni moc mluvíme
všichni moc mluví…
a právě k nim teď tak pospícháš
|
||||
7. |
Za zdí
07:18
|
|||
Město už šlo spát
a hvězdy svítí dál
tiše se ozývá
z lesa soví bál
a kometa letí
každých pět desetiletí
a stromy zpívají
do rytmu se kývají
a nám se zdají sny
o betonové zdi
čteš knížku o lásce
housenka v peřině
a ze zrcadla koukaj
smutný oči nevinně
a dobří duchové
tě drží za vlasy
a utápí řasy
do věčné prázdnoty
a jsi to jenom ty
a nikdo jiný
a tvý dlouhý hnědý vlasy
padají do všech stran
tvý dlouhý hnědý vlasy
padají do všech stran
a v hlavě cizí hlasy
co křičí „Mám tě rád!“
a v hlavě cizí hlasy
co křičí „Dej se k nám!“
a ty to všechno znáš
a stejně se divíš
čteš příběh o lásce
dvou podivných lidí
a za zdí stojí další
a ty jim závidíš
a nechce se ti spát
se nechce vůbec nic
tak koukáš do prázdna
poslední stránky
a v ní se vidíš…
|
||||
8. |
Jaro je
04:48
|
|||
Je po dešti a svět voní
nebe vesmír cloní
slyším dusot koních kopyt
natáhnou se k nám
rok byl rok dlouhý
a v okenní tabuli šmouhy
rok dlouhých prstů
k nebi stoupá kouř z Temelína
kůže líná notak řekni něco
a nestůj tam jen tak nestůj tam jen tak
a nestůj tam jen tak
jsi pták a letíš
jsi poštolka nehneš se z místa
a nemůžeš přistát
jen se bojíš toho snu co se ti zdál
a všech těch vůní kolem něj
co prohání se ti po páteři
co pod kůží ti láteří
jak ve dveřích stojíš a bojíš se vejít
tak rychle se schází když větry nevanou
a nad Petřínem končí den
a třešně choulí své květy do blizen
nad Petřínem končí den
a třešně choulí své květy do blizen
jestli o to stojíš řekni
a celý vesmír se spojí
ta poštolka poletí
domů domů domů domů k nám
ztrácím se v kouři tvých řas
jaro jaro je tu zas
|
||||
9. |
Kolem malé kapličky
03:32
|
Streaming and Download help
If you like miaF, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp